Zparchantělým věřitelům odzvonilo
S velkým zájmem v poslední době čtu rozhovory s předními světovými ekonomy a nepřestávám se u toho usmívat. Pocit uspokojení, že i tito velikáni světové ekonomiky dochází k tomu, co jsem před mnoha lety říkal, je velmi příjemný. Když jsem před lety říkal svým kamarádům, z nichž mnozí jsou na významných ekonomických pozicích, že hlavní odpovědnost za dluh má věřitel, tak mně všichni, často velmi arogantně, obviňovali z toho, že hájím zloděje a darmožrouty, nemakačenky, kteří si napůjčovali nebo nakoupili to, na co nemají. Nyní , podl vlivem krize a problémů Řecka, je zajímavé slyšet z úst předních bankéřů a ekonomů, že za dluhy Řecka si samozřejmě může Řecko samo svým nezodpovědným žitím na dluh a nad své možnosti, ale též jedním dechem dodávají, že za to mohou i ti, co jim naprosto nezodpovědně půjčili.
Mám pocit, že konečně i světoví ekonomové a bankéři, začínají chápat, že ekonomiku řídí stejné přírodní zákony, jako zbytek světa. A je to velmi dobrý výhled do budoucnosti. Pokud totiž řeknou v případě Řecka a dalších, kteří budou následovat, že rozhodující roli v odpovědnosti hraje věřitel, nikoli dlužník, pak se blýská na lepší časy i v normálním životě obyčejných lidí. Konečně začne lidem docházet, že ti co si udělali z dluhů živnost, si udělali z lidí otroky. A konečně začne těmto finančním „otrokářům“ docházet, že ždímat otroky nad rámec jejich možností nejde do nekonečna.
Proto mám z krize, a je jedno jestli z té „hypoteční“ nebo z této “Řecké“ nebo z jakékoli jiné , dobrý pocit. Dobrý pocit, že se lidem vrací cit pro to, co je podstata a co je důležité jak z hlediska zdraví společnosti, tak z hlediska mezilidských vztahů.