mystici
Nechal jsem se zlákat čtením starých mystiků. Původně jsem očekával, že se setkám se lehce fundametalistickým čtením adekvátním středověku. Ale hned na prvních stranách sv. Jana od kříže jsem byl silně překvapen jeho nadčasovostí a aktuálností. Když si odfiltruji dobový a náboženský slovník, který používá, tak se mi odkryl úžasný, tichý a citlivý filozof, jehož myšlenky mi dávají klid a sílu.Ve své Temné noci hned na začátku rozvádí úžasnou myšlenku o pokoře duše. Píše o tom, jak je nebezpečné být příliš horlivý a pilný v duchovních věcech. Píše o tom, jak lidé, kteří chtějí být zbožní jsou natolik horlivé ve své studiu a na tolik oddáni své věci, že začnou o druhých uvažovat jako o méně horlivých, jako o těch horších a původně ctnost, snaha být lepší a prospěšný, vede k pýše a domýšlivosti a nakonec k větší škodlivosti pro jejich okolí. K devastující škodlivosti pro duševní okolí.
Když to tak porovnám s tím co se kolem mně děje, s lidmi, s nimiž se denně setkávám, tak mně až zamrazí jak je to aktuální. Všichni jsou přesvědčeni o své pravdě, všichni chějí být dobří a ještě lepší a co hůř, chtějí aby takové bylo i jejich okolí. A protože je doba k tomu vede, jsou asertivní, razantní až agresivní v prosazování svého dobra. A tak máme svět plnej dobrejch lidí s těmi nejčistšími úmysly, kteří ve své podstatě nejsou zlí ale jen chtějí to své dobro nutit těm druhým dobrým. A všichni jsou ochotní se pro to jejich dobro třeba poprat, třeba se postřílet. Je to svět sobeckého egoismu, plný dobrých myšlenek a úmyslů, plný dobrých lidí s jednou malilinkatou chybou. Nikdo se neohlíží na toho druhého. Je to svět papežů papežštějších než papež. Dnes je to o to snazší, že spousta lidí je zavřená ve své virtuální realitě, uvnitř svých počítačů a myšlenek a neradi vystrkují růžky ze své anonymity. Je to svět dobrých ale hluchých lidí.
Možná i to je jeden z důvodů proč je dnes tolik lidí těžce deprimovaných, s hromadou frustrací a obav. Je přeci tak těžké pochopit a vyznat se v tom, proč je všechno špatně, když všichni chtějí jen dobro, když všichni jsou dobří. Proč se všude kolem nás děje tolik hrozných věcí, tolik zla, a je jedno jestli mluvím o politice, o volbách, o práci nebo o sportu.
A o tomhle píše člověk v půlce temného a barvami prosiceného středověku. Nezbývá než se stejně jako on stále vracet k Matoušovu evangeliu a přemýšlet nad tím, jak všichni ti dobří lidé "pozorují třísku v oku svého bratra, ale o trámu ve svém oku neuvažují"