Bolavé uši
5. 10. 2008
Lomeček je poutní místo a proto máme to štěstí, že relativně často zde slouží mši různí významní kněží, biskupové, kardinálové nebo dokonce i papežští nunciové. Je to fajn je slyšet a přijít s nimi takto do styku. Nejraději mám ty stařičké emeritní biskupy, kteří jsou neskutečně krásní a autentičtí ve své víře. Je to milé a příjemné mít takovou bohatost na dosah, ale osobně mám raději něco jiného. S Henri jsme si začali dělat výlety po kostelíčcích v okolí. Blízkém i vzdáleném. Nejen proto, že mám rád architekturu kostelů a chrámů, že tyto kostekíčky většinou stojí na překrásných místech, ale především proto, že atmosféra mší těchto zapomenutých míst je úžasná. Většinou se tam sejde pět až deset místních, kněz většinou není také žádný rétor, a vždy se tam najde místní zpěvák, jehož zpěv rve uši i totálnímu nemuzikantovi. A to se mi líbí. Ta krásná odvaha většinou úplně obyčejnech lidí klidně přede všema zazpívat, nebo přečíst něco z bible, i když to vůbec neumí, vůbec jim to nejde, ale je to neskutečně upřímné vyznání jejich víry. Po prvním a druhém čtení a pár písních pak už většinou ani nevnímám co se děje dál. Jsem mimo realitu díky síle těchto lidí a díky jejich motlitbě, která je tak upřímná. Díky za jejich sílu :-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář